Lukáš Karbus / Frankenstein Jr.
26.6. - 21.8. 2016
kurátor: Jiří Havlíček
Literární postava barona Frankensteina, umanutého vědce, který oživil nebezpečné monstrum, pochází z vrcholného období evropského romantismu. Příběh moderního Prométhea, jak zní
podtitul románu, se zrodil z fascinace duchařskými historkami během jednoho letního pobytu na břehu ženevského jezera. V roce 1816 zde básník Lord Byron hostil skupinu svých mladých
obdivovatelů. Společně trávili čas politickými debatami a drogovými experimenty v pronajaté vile Diodati. Mezi nejradikálnější zastánce společenských změn patřil Percy Bysshe Shelley se svojí budoucí manželkou Mary. Během jednoho večera Byron navrhl hostům, aby každý z nich napsal nejděsivější příběh jaký je napadne. Noční halucinace splývali s realitou. Kromě dnes už více méně zapomenutých povídek vznikly dvě novely, ze kterých se později vyvinul žánr gotického hororu - Vampýr a Frankenstein. Autorem první povídky byl Byronův osobní lékař Polidori, mladý doktor, který absolvoval univerzitu v Edinburghu diplomovou prací na téma náměsíčnost. Autorkou Frankensteina byla devatenáctiletá Mary. Příběh neobvyklého setkání výrazných osobností romantického hnutí později zaujal hned několik filmových režisérů. Tři nejznámější filmové adaptace, zachycující mimo jiné vznik vizionářského literárního díla o člověku, který si hraje na boha, byly natočeny v rozmezí let 1986 až 1988.
Po skončení studia malby na Fakultě umění v Brně, se Lukáš Karbus vrátil zpět do rodného kraje. Českolipsko se stalo námětem jeho rozměrných, výrazně barevných akvarelů. Podobně jako
v romantickém malířství, také u Karbuse se krajina stává nositelkou osobní zkušenosti. Její viditelná podoba se mění v závislosti na autorově vnitřním nastavení a místo fotograficky věrných obrazů okolního terénu, vidíme mentální odraz plný momentálních asociací. Zvlněná krajina, kterou čas od času pronikají abstraktní tvary, připomínající efekt vznikající na sítnici po letmém pohledu do slunce. Přímé, čisté hrany přecházejí v rozpité okraje.