Ensemble Damian
Torso
opera o dvanácti scénách na texty P. Davida Kopeckého
Olomoucký biskup – kardinál Wolfgang Hanibal ze Schrattenbachu rád využíval svých jmenin a narozenin ke vznešenému teatralizování. Byla to jedna z mnoha pravidelných společenských událostí, kdy do svých rezidencí nechával povolat přední hudebníky evropských dvorů k pořádání operních představením. A právě u příležitosti oslav kardinálových narozenin zazněla dne 12.9. 1728 na zámku v Kroměříži nová opera piaristy Davida Kopeckého nazvaná Yta innocens. Podobně jako v mnoha jiných případech i tentokrát se z opery dochovalo pouze tištěné libreto. A podobně jako tomu bylo u barokních oper Epibateron (1712), Coronide (1731) nebo Endymio (1727), jejichž hudba je dnes neznámá, zatoužil skladatel, muzikolog a umělecký vedoucí Ensemble Damian Tomáš Hanzlík staré libreto oživit. A stalo se tak hned dvakrát.
V březnu roku 2003 skladatel Hanzlík dokončil svou novou operu Yta innocens na stejnojmenné libreto Davida Kopeckého z roku 1728. Když se ale ukázalo, že Národní divadlo v Praze, které si premiéru rezervovalo pro projekt Bušení do železné opony, operu přesouvá až na rok 2004 a olomoucký festival Baroko tak nebude zakončen operní slavností, začal hledat jinou variantu. Ta přišla o dva měsíce později. Při návratu z Pobaltí, kde Ensemble Damian uváděl operu Coronide Víta Zouhara. Tomáš Hanzlík navrhl skladateli Zouharovi, aby společně v krátkém čase napsali novou operu pro závěrečný večer festivalu Baroko 2003. Opět na libreto Yta innocens, tentokrát však pouze na dvanáct vybraných scén, které se v Hanzlíkově nové opeře ještě neobjevily. Tedy na jakési torso. A to také dalo název nové opeře.
Dvanáct vybraných částí opery Torso si oba skladatelé rozdělili rovným dílem, s přesně vymezeným afektovým scénářem. Na rozdíl od opery Yta innocens tedy opera Torso postrádá kontinuální děj a je záměrně vytvořena jako zčásti zničená freska, jejíž postavy už ztratily tvář. Barokní patos afektových scén umocňují stylizovaná scénická gesta převypravující hnutí duše. Bohaté kostýmy Venduly Johnové dotváří velkolepost osamocených příběhů a zvuk barokního souboru i hudební gesta čerpají z hudební rétoriky tak, aby dala posluchači porozumět a souznít s osudy, které se před ním odehrávají. Tato vzpomínka na operní Slavnost nabídla pouť za postavami Davida Kopeckého poprvé takřka po 275 letech, a to dne 28. září roku 2003 divákům festivalu Baroko v Olomouci.
Hudba / Music: Vít Zouhar, Tomáš Hanzlík
Libreto / Libretto: P. David a s. Joanne Baptista - Jan Kopecký (1696 - 1758)
Režie / Stage Director: Tomáš Hanzlík
Umělecké nastudování / Rehearsed by: Marek Čermák & Ensemble Damian
Kostýmy a scéna / Costumes and Set: Vendula Johnová
soprán - Markéta Israel Večeřová
alt - Jana Synková
tenor - Radek Prügl
bas - Pavel Maška
housle - Alena Strojilová, Braňo Lariš
cello - Petra Machková Čadová
keyboard - Martin Smutný
teorba, barokní kytara - Marek Kubát
