Michaela Fukačová, jedna z nejvýznamnějších violoncellistek současnosti, se prosadila mezi světovou elitu už v 90. letech minulého století, kdy debutovala v řadě metropolí jako Londýn, Paříž, Kodaň, Berlín, New York, Tokyo ad.. Odborná kritika nešetří superlativy nad výrazovou hloubkou její hry, vyjímečně oduševnělým projevem a schopností uchvátit posluchače intenzivní niternou výpovědí.
Raketový start brněnské rodačky, která se ke hře na violoncello dostala až ve svých 14 letech, umožnily rychle za sebou jdoucí úspěchy v prestižních soutěžích. Je laureátkou Pražského jara, mezinárodních soutěží Čajkovského v Moskvě a v holandském Scheveningenu, nositelkou ceny L. Rose ze soutěže W. Naumburga v New Yorku, ale i řady československých cen a zvláštních uznání za nejlepší provedení díla A. Dvořáka, B. Martinů nebo soudobé české skladby ad.. Osudovým paradoxem zůstává, že violoncello bylo původně Michaelinou narychlo inscenovanou únikovou cestou, když jí bylo vzhledem k politickém pronásledování rodičů v letech normalizace znemožněno středoškolské studium. Mohla ovšem navázat jak na základy hudebního vzdělání z klavírní hry, tak na bohatou rodinnou tradici, kde hudba byla v obou větvích rodiny amatérsky i profesionálně pěstována po několik generací.
Absolventka brněnské Konzervatoře (B. Havlík), pražské AMU (A. Večtomov), sólistické třídy Královské konzervatoře v Kodani (E. Bløndal – Bengtsson), rozvíjela dále svůj mimořádný talent v Londýně u W. Pleetha a u dalších legendárních violoncellistů A. Navarra (Accademia Chigiana v Sieně), F. Magg a P. Tortelier (slavné Piatigorského kurzy v Los Angeles) ad.. Za nejpřínosnější považuje svá soukromá studia u M. Rostropoviče.
Jako sólistka spolupracuje s mnoha předními orchestry českými, slovenskými a skandinávskými, ale i s dalšími vynikajícími tělesy jako Berliner Symphoniker, Hamburger Mozart Orchester, Orquetra Sinfónica de Radiotelevision Espanola, Orchestre Philharmonique du Luxembourg, The NHK Orchestra Tokyo, English Symphony Orchestra, BBC Symphony Orchestra, Orchestra de Radio France ad., a renomovanými dirigenty (Gerd Albrecht, Petr Altrichter, Roberto Benzi, Jiří Bělohlávek, William Boughton, Aldo Ceccato, Sixten Ehrling, Valerij Georgijev, Hans Graff, Leonid Grin, Sir Charles Groves, Eliahu Inbal, Michail Jurowski, Jiří Kout, Jorma Panula, Libor Pešek, Uriel Segal, David Shallon, Vladimír Válek, Heinz Wallberg, Joshua Weilerstein ad..)
Michaela Fukačová, která už řadu let žije v Dánsku, zůstává v kontaktu s českým kulturním prostředím. Nezapomenutelnou kapitolu jejího uměleckého života znamenala léta spolupráce s mimořádnou osobností Josefa Suka, především při provedeních Brahmsova Dvojkoncertu pro housle a violoncello, kterému se v jejich podání dostalo nadšeného ohlasu na mnoha pódiích doma i v zahraničí. V komorní hudbě oba umělce doplnili pianisté Josef Hála nebo Jan Panenka. Stovky koncertů, festivalových vystoupení i rozhlasových, televizních a gramofonových záznamů Michaely Fukačové je spojeno se jménem klavíristy Ivana Klánského. K nejzáslužnějším patří vysoce ceněná první kompletní nahrávka violoncellového díla B. Martinů. Bohatá je i spolupráce s předními českými orchestry, např. se Státní filharmonií Brno, s níž absolvovala řadu zahraničních zájezdů nebo s Českou filharmonií, která ji pozvala jako sólistku na japonské turné, pořádané při příležitosti 100. výročí trvání tohoto předního českého uměleckého souboru.
Kromě širokého záběru základních děl světové violoncellové literatury se umělkyně s nadšením ujímá opomíjených skladeb starých mistrů ( po dvou stoletích v novodobé premiéře např. oživila Violoncellový koncert C dur Pavla Vranického a to jak vysoce ocenovanou rozhlasovou nahrávkou, tak na četných koncertech, zejména v českých zemích a v Německu) nebo naopak nejčerstvějších novinek. Už v dobách studií premiérovala a nahrála řadu skladeb českých autorů a svou osobitou hrou inspirovala rovněž přední dánské skladatele, jejichž díla jsou jí často věnována.
Pro newyorské nakladatelství Bridge Records natočila violoncellový koncert „Anima“ Poula Ruderse, inspirovaný dílem C. G. Junga, pro vydavatelství Dacapo Violoncellový koncert Hermana D. Koppela, v roce 2009 premiérově uvedla Koncert Anderse Koppela a v roce 2012 Koncert Jespera Kocha s názvem „Dreamscapes.“ Několik děl, která jsou jí inspirována, čeká ještě na svá uvedení. Její nahrávka violoncellového koncertu amerického skladatele Petera Liebersona „Six realms“ získala v USA roce 2006 cenu „Gramophon award“ a v o rok později se rovněž v USA dostala do nominace pěti nejúspěšnějších nahrávek „Nejlepší klasické album roku“. Na české půdě získala cenu za nejlepší sólistický výkon roku nahrávkou Myslivečkova Koncertu C dur při příležitosti konání prvního ročníku Grammy classic v Praze 1996.
Česká umělkyně s vynikajícím renomé, vyhledávaná sólistka mnoha mezinárodních festivalů, která je navíc proslulá svou hráčskou pohotovostí, je oddanou propagátorkou hudebních velikánů své vlasti, především Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů, ale také Leoše Janáčka, Josefa Suka a soudobých autorů. Jméno nekterého z nich nechybí na zádném z jejich recitalu. Zaslouženou pozornost vzbudila v roce 1993 skandinávská premiéra Dvořákova 1. Koncertu A dur, který violoncellistka nastudovala společně s předním dánským orchestrem Collegium Musicum.
S nemenším nasazením a s vřelou odezvou se Michaela Fukačová v posledních letech věnuje i pedagogické činnosti, především v rámci mistrovských kurzů nebo workshopů.
Také v novém domově získala řadu prestižních cen, mimo jiné Cenu dánské kritiky a čestné členství nejstarší dánské akademie v Sorø.
Michaela hraje na italský nástroj Carla Tononiho z roku 1726.
Renata Ardaševová
Přerovská rodačka absolvovala konzervatorní studia v Ostravě u Marty Toaderové. Souběžně studovala i kompozici u Milana Báchorka. Na brněnské JAMU pokračovala u své předchozí pedagožky a později ve třídě vyhledávané prof. Inessy Janíčkové. Svůj mimořádný talent pak rozvíjela dále na mezinárodních interpretačních kurzech u takových osobností jakými jsou Rudolf Kehrer, Vera Gornostaeva nebo Lev Naumov.
Nepopiratelné úspěchy zaznamenala Renata Ardaševová i v řadě mezinárodních soutěží. Je vítězkou soutěží Virtuosi per musica di pianoforte v Ústí nad Labem, Bedřicha Smetany v Hradci Králové, Chopinovské soutěže v Mariánských Lázních a v r.1992 získala cenu The Gordon Trust Prize na skotské mezinárodní soutěži v Glasgowě. Úspěšná byla i ve skladatelské soutěži Generace, jejíž vítězkou se stala v r. 1987.
Pianistka o jejíž úhozové technice a herní kultivovanosti píše kritika v superlativech, zahájila bohatou koncertní činnost již na konci studií. Uplatňovala se jako sólistka i komorní hráčka. Spolupracuje s významnými domácími i zahraničními solisty, mezi které patří Michaela Fukačová, Bohuslav Matoušek, Pavel Wallinger, Carmine Lauri, Lars Anders Tomter, Jana Walingerová, Jozef Podhoranský, Tomáš Kořínek a další solisté a komorní soubory. Solově vystupovala s významnými domácími orchestry, mimo jiné pod vedením Františka Jílka, Petra Altrichtera, Leoše Svárovského, Jakuba Kleckera a Tomáše Hanuse. Známým se stalo především Duo Ardašev, v němž se spolu s Igorem Ardaševem uplatňovala jak v čtyřruční hře, tak ve hře na dva klavíry. Jejich výkony je přivedly na četná evropská koncertní pódia od Španělska po Řecko a pohotově je zachytila firma Supraphon, pro níž natočili Dvořákovy Slovanské tance, Legendy a cyklus Ze Šumavy, Smetanovu Mou vlast a v live nahrávce společně s Komorní filharmonií Pardubice Koncert pro dva klavíry J. L. Dusíka. Dlouholetá je rovněž spolupráce s vynikající houslistkou Ivanou Tomáškovou. Také jejich umění je vedlo na četná koncertní turné a je zaznamenáno narozhlasových i gramofonových nahrávkách (Smetana, Dvořák, Suk, Martinů ad.).
Renata Ardaševová je vítanou sólistkou mnoha koncertních řad a festivalů doma i v zahraničí. Účastnila se pravidelně mezinárodního projektu České sny, mezinárodních festivalů Concentus Moraviae, Janáčkův Máj, Ohridske Leto v Makedonii, a dalších,společně s orchestrem National des Pays de la Loire podnikla turné po Francii, letos vystoupí na festivalu Pražské Jaro. Její umění znají také posluchači v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Bulharsku, Velké Británii, Holandsku, Dánsku, Lotyšsku, Turecku a v dalších zemích. Pedagogicky působí rovněž na Jamu v Brně.
Současně se sólistickou kariérou je neodmyslitelnou součástí jejího uměleckého života právě komorní hra, kde je vyhledávaná partnerkou pro svou bohatou muzikálnost, hráčskou pohotovost, technickou suverenitu a mimořádnou citlivost.
Vstupné osvobozeno od daně dle § 61 zák. o DPH 235/204 Sb.
