Malíř Jiří Kuděla a multižánrový umělec Petr Lysáček dlouhodobě pedagogicky působí na Fakultě umění OU v Ostravě a ve vlastní tvorbě se věnují tématu figury a portrétu. Zajímají je motivy hledání a nalézání identity, společenské masky, které nosíme a jimž dávají hravou formou nové, nečekané souvislosti. Výstava představuje osobité vidění současného světa skrze optiku metafory Theatrum mundi za použití vynalézavé ironie, recyklace a prvků neo-dada.
Kurátorka: Radka Kaclerová
text k výstavě Facelift:
Petra Lysáčka a Jiří Kudělu spojuje ostravská umělecká scéna a ostravská fakulta výtvarných umění. Oba v tvorbě testují, co všechno ještě může být uměleckým portrétem, zbavují portrét reprezentativní funkce, a přitom záměrně využívají širokou škálu technických i formálních postupů. Jako již mnozí před nimi i oni po svém odpovídají na poli umění na otázku, jak vidíme ostatní a jak jsme viděni. Téma identity, společenských masek a iluze pravdivé výpovědní hodnoty umělecké podobizny oba autory silně přitahuje. Výstava Facelift nabízí osobitou, místy i plastickou, operaci ustálené a domluvené vizuální identity společnosti. Jde o netradiční redesign běžného vidění, jenž je založen na hře a vtipu, na nečekaných souvislostech a vynalézavé ironii.
Jiří Kuděla vychází z klasického malířského portrétu, nezajímá jej však přesná fyziognomie a emoce portrétovaného. Často jde o portréty konkrétní osoby, i významné osobnosti – jako například Margaret Thatcherové z obrazu Něco z Margaret, které jsou bez tváře tam, kde bychom ji z hlediska funkce portrétu očekávali. Tvář, individualita portrétovaného, je zastřená, vymazaná či skrytá za dekor. Pozornost diváka je nasměrována jinam, do popředí obrazové plochy vystupují specifické atributy portrétovaného – oděv, kroj, uniforma, detail určující jeho vlastnost. Podobizna je tím fixována v univerzální symbol – opata, madony, dámy či muže s motorem či, s nově formálně danou typologií.
Častým typem postav Jiřího Kuděly jsou anonymní figury znázorněné zezadu. Vyjevuje se v nich nemožnost zachycení konkrétnosti lidské podoby, která se věčně mění v závislosti na vnitřních i vnějších podmínkách. Přenosem na plátno podstupuje zobrazovaný pomyslný facelift, který magicky zastavuje proces změn, pomíjivosti a vytrhává je z koloběhu času. Vznikají okamžiky věčnosti, kdy si do portrétu projektujeme vlastnosti a kvality své, ale i různých typů literárních a filmových hrdinů vystupujících, stejně jako my, v divadle světa – theatrum mundi.
Kuděla dále vystavuje malby asambláží, v nichž skládá a vrství předměty, které k sobě zdánlivě nepatří a nijak spolu nesouvisejí. Pracuje s naším referenčním rámcem, s tím, jak kombinaci předmětů vyhodnotíme, a s názvy obrazů jako s doplňující slovní hříčkou. V této poloze tvorby se blíží práci Petra Lysáčka, stejně jako hravostí a kreativními asociačními postupy myšlení.
Petr Lysáček na výstavě představuje kolekci materiálových obrazů a ochutnávku dvou objektových instalací. Na české umělecké scéně je matadorem v používání recyklovaných předmětů a je známý svými post-konceptuálními tendencemi.
Jeho obrazy udiví širokou škálou nezvyklých materiálů a předmětů průmyslové výroby nalezených na skládkách, v bazarech či darovaných přáteli. Sestavuje z nich ironické, často 3D portréty a objekty, které propagují postmoderní estetiku banality a kýče. Lysáček je v sestavování neo-dada portrétů a vytvářením děl kombinací odhozeného a dále nepotřebného skutečný mistr. Předměty odsouzené k zániku dostávají novou šanci hrát v umělecké scénografii a jsou během tvůrčího procesu vzniku díla podrobeny i typicky české kutilské zručnosti. Výsledkem jsou výrazově silné komentáře naší společnosti postavené na moci a vlastnictví nacházející se v krizi newtonovsko-karteziánského modelu světa.
Lysáčkovy portréty jsou dotvářeny trefným názvem, nositelem ironického podtextu, někdy provokativního i lehce kontroverzního, který opět glosuje absurditu situací, vztahů a proporcí. Portréty jako Borec nebo Borec, který má dlouhé oči vycházejí z pozorování situací a mezilidských kontaktů v okolí brněnského ateliéru. Naše očekávání dané formy portrétu jsou znejistěna. Vizualita Lysáčkových portrétů však obsahuje nečekané dary, nejsou jen glosami k přebujelé, spotřební společnosti, ale i inovativními řešeními, která nabízí přeskupení našich myšlenkových polí a rozpoznání sdílených společenských matric a programů.
Zpracovává i témata dobových společenských ikon a pop-kulturních symbolů z pohledu naší „tekuté“ doby. V díle Pod kněžnou je ústředním motivem pohlednice s hrdiny českých 80. let z knih Karla Maye – Old Shatterhandem a Nšo-Či. Obraz Mezi 1858–1865 prezentuje dárkové balení vytvořené z dobové ilustrace z knihy Alenka v říši divů, která je překreslená růžovým modelem traktoru, symbolem civilizačního pokroku. Celé dílo je zarámováno ozdobnou textilií – jedná se o dědictví, které nám přibližně ve stejné době zanechali naši předkové. Tématu civilizačního pokroku s ekologickým přesahem se dotýká i Kudělův obraz Kořeny, v němž zachycuje zdevastovanou mýtinu Beskyd rozrytou těžkými stroji a postavu chlapce stojícího na vysokém pařezu – je vysoko, ale zakrývá si oči. Můžeme jen domýšlet, co vše nechce vidět. Toto dílo silně aktualizuje odkaz minulých generací těm současným i budoucím.
Kurátorka: Radka Kaclerová
___________________________________________________________________________
Jiří Kuděla (* 1976, Zlín) absolvoval Ateliér malířství u prof. Jiřího Načeradského na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně (2002) a v roce 2017 doktorandské studium na Akademii umění a designu (Akademia Sztuk Pięknych im. Eugeniusza Gepperta) ve Vratislavi v Polsku. Od roku 2007 působí jako odborný asistent v ateliéru Malba II. (F. Kowolowski) na Fakultě umění Ostravské univerzity v Ostravě. Od téhož roku je členem z. s. Galerie Michal, a dlouhodobě spolupracuje s galerií Jáma 10 jako kurátor. Žije a pracuje v Ostravě.
Výběr z posledních samostatných výstav
Chameleon (Galerie Student, PdF OU, Ostrava, 2022), Stereo (s P. Hoškem, Galerie Dukla, Ostrava, 2022), V rámci / Within (Galerie Dolu Michal, Ostrava, 2021), Prázdné pole; věc (Galerie Felixe Jeneweina, Kutná Hora, 2020), Hra na schovávanou (Galerie Radost, Havířov, 2019), Chce zmizet, ale nezmizí (Galerie Millennium, Praha, 2019), Lorem Ipsum (Galerie Doma, Kyjov, 2017), Ekspozycja Tożsamości (Galerie Aula, ASP Vratislav, PL, 2017), Minulý čas (s P. Matyskou, Galerie Jáma 10, Ostrava, 2017), Fokus (s D. Balabánem, Galerie Panský dvůr, Veselí nad Moravou, 2017), Lorem Ipsum (Galerie PORG, Ostrava, 2016), reStart (Galerie Kabinet 217, Ostrava, 2016), Uni/formy (Galerie Kaple, Valašské Meziříčí, 2015)
Výběr z posledních skupinových výstav
Neomaster (Galerie CSK, Lublin, PL, 2024), Postprisma (Gočárova galerie, Automatické mlýny, Pardubice, 2024), Art Circle International (Lokarjeva Gallery, Ajdovščina, SLO, 2023), Spirit Open (Galerie Štětínské filharmonie, PL, 2023), Umgang (Galerie Gong, Ostrava, 2023), Strange Things (AJG, Hluboká nad Vltavou, 2023), The Dream of Black (Galeria Duża Aula, ASP Gdaňsk, PL, 2022), Lost in Time (České centrum, Vídeň, A, 2022), XX. sympozium Jenewein (Galerie Felixe Jeneweina, Kutná Hora, 2020), Bez limitu (Dům umění, Opava, 2019), Schwarz Milch (České centrum, Berlín, D, 2019), Art Brut All (Centrum DOX, Praha, 2019), 4+4 dny v pohybu (Neurčitost principu, Desfourský palác, Praha, 2018)
Petr Lysáček (* 1961, Ostrava) absolvoval Ateliér sochy u Stanislava Kolíbala a Ateliér malby u Jiřího Ptáčka na Akademii výtvarných umění v Praze. Byl členem umělecké skupiny Pondělí fungující mezi lety 1989–1993. Od roku 1994 vedl Ateliér intermediálních forem na Fakultě umění Ostravské univerzity. Spolu s dalšími umělci v Ostravě zorganizoval řadu kontroverzních akcí, mimo jiné festival akčního umění Malamut (1994–1998). V letech 2003–2006 pracoval pro Institut pro uměleckých studií Ostravské univerzity v Ostravě. Ve své práci využívá širokou škálu médií: instalace, objekt, fotografie, malba, video, performance. V současnosti žije a tvoří v Brně.
Výběr z posledních výstav
Postprisma (Gočárova galerie, Automatické mlýny, Pardubice, 2024), Réunion (Etcetera Gallery, Praha, 2024), Sub Umbra Floreo (s Karlem Škrabalem, KC Za školou, Praha, Kafara, Brno, Galerie Nibiru, Ostrava, 2023/2024), Topografie hnízda (GAFU, Ostrava, 2023), Hybrid-in (GVUO, Ostrava, BWA, Vratislav, PL, GJK, Trnava, SK, 2023), Spirit Open (Galerie Štětínské filharmonie, PL, 2023), Strange Things (AJG, Hluboká nad Vltavou, 2023), Ornament (Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy, 2023), Anticipation (GDM Contemporary, Ostrava, 2023), Start (Galerie Sibiř, Brno, 2022), Lost in Time (České centrum, Vídeň, A, 2022), Malamut (perfo festival, Ostrava, 2022), Hrátky ve tři ráno (Galerie Říčany, 2022), LJKBAMC (Galerie Pragovka, Praha, 2022), Bohemiae Rosa (NG, Sofia, BG, 2021), Dělám si prdel (GDM, Ostrava, 2020)
