Rodnému kraji věrný idealista Josef Jambor vytvořil během svého života nespočet obrazů, v nichž zachytil harmonický vzhled krajinných scenérií z oblasti Žďárských vrchů.
Uchoval ve svých krajinomalbách idealizovaný stav pozdějšími ničivými zásahy industrializace, kolektivizace a dnešními eurodotacemi nevratně změněné kdysi tak malebné krajiny. Maloval v plenéru tak, jak dle svých slov "cítil a viděl". Většina obrazů z jeho vrcholného malířského období vznikla v okolí Sněžného a Blatin, kde pravidelně pobýval počínaje rokem 1941 na své chalupě, kterou zakoupil na Blatinách v osadě U Háje. Svá stěžejní díla, jež prošla řadou výstav, uchovával ve svém ateliéru, aby je na sklonku svého života věnoval jako dar městu Tišnovu. Zachytil v nich jedinečný vzhled krajiny, kterou ze svých každodenních výprav za náměty svých obrazů důvěrně znal. Od studentských let prožitých na novoměstské reálce byla krajina v okolí Pohledce a Nového Města na Moravě součástí jeho citlivé umělecké duše. Dokázal proto nezaměnitelným způsobem vyjádřit její barevné a světelné nálady i přírodní stavy. Maloval hluboké výhledy do krajiny, s oblohou potemnělou bouřkovými mračny, s chalupami a stromy, ztrácejícími se v jarních a podzimních mlhách, vesnická stavení, zahalená sněhovými přívaly, rozlehlé stráně se zbytky tajícího sněhu, jindy krášlené lučními květy a rozlehlá kvetoucí vřesoviště, tvořící nezaměnitelný ráz drsného horského kraje. Působivá vyznání malířova souznění s jeho typickým charakterem a okouzlující drsnou krásou.