Výstava nabízí současný pohled na tři oblasti z oboru geologie a především poodkrytí jednoho z tajů naší domoviny.
Primárně vychází od významného tišnovského rodáka Vladimíra Josefa Procházky, geologa, paleontologa, pedologa, mineraloga, hydrologa, kartografa, pedagoga, ale také fotografa, publicisty a překladatele, který byl před deseti lety, na základě iniciativy spolku Continuum Vitae, jmenován čestným občanem města Tišnova.
Procházka se zabýval mapováním hned několika lokalit, kamennými lomy, ale i průmyslovými horninami. V jedné části výstavy představujeme slovy, obrazem i vzorky jejich současný stav, a to díky spolupráci s Mgr. Richardem Knechtem z Podhoráckého muzea, který se tak významně podílí na této výstavě. Zamíříme na Květnici a Dřínovou, do Čebína, Kalů, Nedvědice, Drásova, Katova, ale i do Blanska a dalších lokalit.
Novinkou z naší domoviny ovšem bude znovuobjevení výskytu vyvřelé horniny gabro u obce Železné. Výskyt gabra popisoval právě i Procházka a jeho existenci potvrzují náhrobní desky na starém tišnovském hřbitově a také vzorek v muzeu ve Velkém Meziříčí s lokací Železné. Díky bádání ve spisech, kde byly balvany gabra detailně popsány, se nakonec podařilo lokalitu znovuobjevit. Více zajímavostí a celý fotoreport spoluautora a badatele naší výstavy - spolku Continuum Vitae - Příběh cesty za gabrem, bude rovněž součástí výstavy.
Gabro je hlubinná vyvřelá hornina, obvykle šedočerné barvy. Jméno gabro pochází z italštiny a znamená hladký nebo holý. Tento název používali florentinští kameníci, v petrografii jej poprvé použil Christian Leopold von Buch, německý geolog a paleontolog (a to v roce 1810). Jde o velmi tvrdou, dekorativní horninu, která po vyleštění vypadá jako černé zrcadlo.
